M ů j P ř í b ě h s K o ň m i







Má životní CESTA se s koňskými stezkami protnula někdy před 35 lety. Ta léta byla (a stále jsou) plná poznání, radosti, štěstí, naplnění, pochopení, učení, ale také fyzické i mentální práce. Ta CESTA je jako řeka. Někdy plyne hladce a klidně, občas se objeví lehké peřeje či vodoPÁDy.... A někdy je přímá, ale jsou úseky, kdy se klikatí.....
Už jako malé dítě narozené v Praze jsem věděla, že chci žít na venkově, obklopena krásnou přírodou a pracovat se zvířaty. Každou volnou chvilku jsem trávila v lesoparku, pozorovala a zachraňovala zvířata a snila o tom, že budu jezdit na koních :-) Trvalo to asi rok, než jsem jako čtrnáctiletý alergik přesvědčila rodiče, že nutně potřebuji docházet do nedalekého jezdeckého oddílu :-) A tak se stalo. Tenkrát byla jiná doba a abychom si jednou týdně mohli na chvilku sednout na koně na lonži museli jsme hodně pracovat ve stájích. Vlastně na tuto životní éru ráda vzpomínám. Naučila mě, že pokud si opravdu něco přeju ze srdce a jdu za svým snem i přes překážky, tak se splní. A také jsem již tenkrát pochopila, že ježdění na koni je vlastně ta pomyslná třešínka na dortu :-)
Po několika letech jsem se shodou okolností dostala ke kaskadérství na koních. Byla to doba kdy do mého života vstoupil můj první osobní a také osudový kůň Whippy. Kříženec ČT a P.R.E. Velký kůň, velká osobnost a paličák, který tenkrát neměl absolutně respekt vůči člověku a vždy muselo být po jeho. Trvalo dlouhé dva roky plné slz a mého příkoří než se z nás stali parťáci. Stalo se tak přesně ve chvíli, kdy jsem něco pochopila...... že my dva jsme se hledali až jsme se našli. Dva paličáci :-) A že mi Whippík již tenkrát zrcadlil některé mé vlastnosti. Musela jsem změnit něco sama u sebe. Pochopení, vytrvalost a trpělivost stáli opravdu za to.
S Whippym jsme poté (již jako sehraná dvojka) několik let vystupovali pod hlavičkou kaskadérské skupiny Caballos v rámci show po celé ČR. Naší specialitou bylo trikové ježdění neboli džigitovka, ale i bezpočet rytířských turnajů a také vystoupení v dámském sedle (zde jsme se i zúčastnili MČR v jízdě v dámském sedle). Společně jsme se také zúčastnili několika filmových projektů.
V roce 2015 mi osud přinesl velikou příležitost v podobě práce pro jednoho z nejúspěšnějších a celosvětově uznávaných trenérů koní na světě Maria Luraschiho, a to v kaskadérské show v Europaparku v Německu. V této prestižní show jsem strávila dvě sezóny jako princezna bojovnice, která několikrát denně měří své síly a schopnosti při džigitovce, rytířských dovednostech a šermu s jinými rytíři... a dalo mi to mnoho.... Jak po stránce práce s koňmi, ale především při poznání lidských možností fyzických a mentálních. Překračování a posouvání hranic a limitů a to, jak veliká je síla lidské mysli.
Po mém návratu jsem dostala příležitost spolupráce na velkých filmových projektech s nejlepší kaskadérskou agenturou (nejen v ČR) FILMKA. Zde jsem měla možnost pracovat s rozlišnými typy koní v různých situacích. A hlavně jsem opět měla možnost spolupracovat se skvělými profesionály ve svém oboru.
Někdy v té době jsme se dostali do stádia Whippova úrazu. A tam nastal veliký zlom v mém náhledu na práci s koňmi. Říká se, že vše zlé je pro něco dobré a z mého pohledu to tak opravdu je. Díky těmto okolnostem jsem se začala více zajímat o fyzioterapie koní, alternativní léčbu, horsemanship a práci ze země. A jak to tak bývá, když se otevřou jedny dveře, otevírají se další a další. A čím víc víte, tím víc máte pocit, že nic nevíte....V průběhu let tedy následovaly další vzdělávací programy na téma trénování koní, jezdectví, zdraví a welfare koní, komunikace s nimi, ale i na téma mého osobního seberozvoje. Protože všechno se vším souvisí.... No a spolu s tímto vývojem do mého života vstoupili další moji dva současní koně (zřejmě abych nezakrněla 😊). Nejprve to byla kobylka Katy plemene Quarter horse a pár let poté hřebec Denny plemene Welsh Cob. Dvě různá pohlaví, dvě různá plemena. Vzdělávání tedy pokračuje. Oboustranně. Já učím je a oni mě… A jelikož se Katynce v roce 2025 narodila krásná kobylka Siri, kterou jsme se rozhodli ponechat v našem krásném stádečku nyní se vzdělávám od hříbátka - což je pro mě vysněná novinka.
Z adrenalinových vod kaskadérských jsem proplula do klidné hladiny práce s koňmi, dětmi a dospěláky, kde předávám své dlouholeté zkušenosti v oblasti jezdectví a seberozvoje.
A tak se koně se stali mými Průvodci a učiteli. A já jsem se stala Průvodkyní a mentorkou pro lidi, kteří se chtějí dozvědět více o sobě. Pro lidi, jež se odváží podívat hluboko sami do sebe. Ať již z oblastí koňařů či nekoňařů. Protože koně to nerozlišují.
A jelikož se Sny plní, pokud jim věříte a jdete za nimi krůček za krůčkem tak jsem našla svůj vysněný domov v jižních Čechách. Spolu s koňmi žijeme v překrásné přírodě malebné krajiny Podhůří Šumavy blízko Netolic.
Pro svou práci s koňmi a lidmi jsem se připravovala v průběhu několika let pomocí mnohých škol, kurzů a seminářů například:
Cvičitel jezdectví, Angel Cid, Mario Luraschi, Václav Bořánek - Horsemanship, Manuální terapie koní, Šamanské kolo života, Škola krajinných energií, Linking Awareness - neverbální komunikace, Reiky a mnoho dalšího.....
